I přesto, že v Asii převažuje buddhismus a islám, dostalo se kouzlo Vánoc i tam. Do každé země ale díky rozdílnosti kultur trochu jiným, vlastním způsobem. A tak se na spoustě místech v Asii Vánoce liší od těch, jak je známe my na západě. Kdo tak nosí dárky v Rusku, jak vypadá štědrovečerní večeře v Japonsku a jaké tradice se na Vánoce drží v Íránu, Číně nebo na Filipínách?

Filipíny

Protože Filipíny jsou jedinou křesťanskou zemí Asie, jsou Vánoce nejdůležitějším svátkem v roce a slaví se, jak jen to nejdéle jde. Proto se už v září obchodními domy rozléhají koledy a na pultech objevují umělé vánoční stromečky všech barev.

Místní Vánoce jsou mixem západních a vlastních filipínských tradic. Rodiny zdobí stromečky, rozesílají vánoční přání a děti se těší na dárky, které přináší Santa Claus. Tradiční filipínskou dekorací je tzv. „parol” - lucerna ve tvaru hvězdy vyrobená z bambusu a barevného papíru. Symbolizuje hvězdu, která vedla Tři krále do Betléma.

Oficiální oslavy Vánoc začínají 16. prosince a pokračují až do první lednové neděle. Štědrý den slaví 25. prosince, ale Štědrý večer je pro Filipínce stejně důležitý a hodně lidí zůstává vzhůru celou noc! O půlnoci, kdy se vrátí z bohoslužby, začínají ty pravé vánoční hody zvané Noche Buena. To se schází nejen rodina, ale dveře jsou otevřené i přátelům a sousedům. Na vánoční tabuli je na výběr z mnoha pokrmů – od pečeného hovězího a šunky přes ovocné saláty až po všemožné sladkosti. Chybět nesmí tradiční hrnek sladké lepkavé rýže. Ještě než jdou děti spát, zavěsí si doma pytlík, ze kterého si ráno vytahují dárky od Santa Clause.

Japonsko

Protože v Japonsku nežije moc křesťanů, nebyly tu nikdy Vánoce nijak důležitým svátkem. Až v posledních pár desetiletích se i sem dostaly západní zvyky včetně dávání dárků.

Štědrý večer v Japonsku však spíš připomíná den svatého Valentýna. Zamilované páry večer vyrážejí na procházku do ulic s vánoční výzdobou a vyměňují si dárky. Součástí je i romantická večeře. A protože tradičním pokrmem je smažené kuře, bývá KFC jasnou volbou mnoha Japonců. V jeho pobočkách je na 24. prosince dokonce takový nával, že je potřeba si udělat rezervaci několik týdnů dopředu. Svou popularitu na Vánoce si KFC pravděpodobně získalo úspěšnou kampaní „Kentucky for Christmas!” v roce 1974.

Důležitějším dnem v roce je však pro Japonce Nový rok. Stejně jako u nás na Vánoce, tak v japonských domácnostech nastává generální úklid, výzdoba domu a všichni členové rodiny z šatníku vytáhnou svoje nejlepší oblečení. Z domu se pak odhánějí démoni a do rohů se házejí fazole pro štěstí v příštím roce.

Čína

I když se v Číně Vánoce neslaví, pořád se v téhle obří zemi najde na 54 milionů (!) křesťanů. Ti chodí na Štědrý večer do kostela, zdobí umělé vánoční stromečky a děti si chystají za okna punčochy, do kterých jim naděluje dárky „Vánoční starý muž” (Sheng Dan Lao Ren). Na Štědrý večer se ujala tradice darování jablek, které se v ulicích prodávají zabalené v barevném papíru.

V čínských velkoměstech se najde i několik míst, kde člověk může nasát vánoční atmosféru. A to hlavně v obchodních centrech, kde nechybí vánoční výzdoba s mnoha světýlky a ozdobenými stromečky, hrají koledy a obchody nabízejí speciální vánoční akce.

V Číně je však nejvýznamnější událostí a nejdelší svátek celého roku Jarní festival nebo také Svátky jara. My ho známe jako čínský Nový rok. Číňané v záři ohňostrojů vítají příchod Nového roku, jehož datum se každý rok mění – pohybuje se mezi 21. lednem a 20. únorem. Řídí se totiž lunárním kalendářem a závisí na příchodu druhého nového měsíce po zimním slunovratu. V tuto dobu je celá Čína vyzdobena do červené, protože to je barva štěstí. Oslavy plné tradic a rituálů pak pokračují až 15 dní, kdy jsou zakončeny událostí známou jako Svátek lampionů.

Írán

Vánocům v Íránu se říká „Malá hostina”. Pro íránské křesťany jsou to svátky klidu, míru a meditací. Na oslavy narození Ježíše Krista se chystají od 1. prosince, kdy zahajují půst a drží ho až do Štědrého dne 25. prosince. Po celou dobu nesmí jíst masné ani živočišné výrobky. Půst má očistit mysl, tělo a duši a mohli tak lépe přivítat Ježíše Krista.

Dvacetipětidenní půst si pak vynahrazují při štědrovečerní večeři, na kterou se navařuje kvanta masitých jídel. Tradičním pokrmem je dušené kuřecí maso zvané „harrissa”. To se připravuje ve velkém množství a jí se dalších několik dní. Děti pak dostávají jako dárky především nové oblečení.

Rusko

Vánoce jsou v Rusku spíše komorními svátky. Ty hlavní oslavy připadají na Nový rok. To je den, kdy děda Mráz (děd Moroz) na saních roznáší dárky do ruských rodin až z daleké Čukotky. Vždy ho doprovází jeho vnučka Sněhurka (Sněguročka), která je oblečená do bílého kožíšku z hranostajů. Večer se rodina schází u ozdobeného stromečku – tzv. „jolky“, kolem kterého v kruhu tančí a zpívají koledy. O půlnoci se vyráží do ulic a vítá se Nový rok.

Pravoslavné Vánoce se pak slaví 7. ledna. Církev v Rusku se totiž řídí juliánským kalendářem, který je oproti našemu opožděn o 13 dní. Do té doby se už od 28. listopadu, tedy 40 dní, drží půst. Najíst se je dovoleno až po mši, když na nebi vysvitne první hvězda. O štědrovečerní večeři se baští „kuťja” (ovesná kaše s medem, mákem a ovocem), „vzvar” (kompot ze sušeného ovoce) či „vareniky” (taštičky plněné nejčastěji bramborami nebo zelím). Večer do ulic vyrážejí koledníci, kteří obcházejí rodiny a svým zpěvem jim přejí štěstí a hojnost.

Ina Bradáčová