Půvabná žena s nepřehlédnutelným copem ohnivých tónů. Maminka, ale i profesionálka každým coulem. A také žena plná odhodlání a houževnatosti, která stála u zrodu unikátního projektu Sanitka splněných snů. To všechno se skrývá za jménem Petra Homolová.

Každý z nás má sny, které by si chtěl splnit. Někdy ale život přinese situace, kdy se čas krátí a možnosti jsou omezené. A přesně v těchto chvílích vstupuje do hry Sanitka splněných snů. Unikátní projekt, který pomáhá nevyléčitelně nemocným lidem prožít jejich poslední přání. Ať už jde o návštěvu rodného domu, výlet k moři nebo setkání s blízkými, úžasný tým srdcařů dělá vše pro to, aby tyto chvíle byly jedinečné.

O tom, jak projekt vznikl, co obnáší jeho fungování a jaké příběhy už lidem pomohl do knihy života napsat, jsme si povídali s jeho zakladatelkou Ing. Bc. Petrou Homolovou.

Co si pod pojmem Sanitka splněných snů můžeme představit?

Představte si tým záchranářů, kteří pomocí sanitky plní přání a sny lidem s vážným onemocněním nebo v paliativní péči. Pomocí speciálně upravené sanitky vozíme naše klienty na místa, kam je srdce táhne, která pro ně mají hluboký osobní význam – ať už je to rodný dům, les, kde trávili dětství, fotbalový stadion jejich oblíbeného týmu, nebo třeba setkání s blízkými, které dlouho neviděli.

Jak takový nápad vzniknul? Kdo s ním přišel a proč?

Tento nápad nevznikl v České republice, ale ve světě funguje už řadu let. Já jsem se s ním setkala úplnou náhodou u Záchranné služby ASČR Západ, kde jsem ho také poprvé rozjela. Velmi rychle jsem se do tohoto projektu zamilovala a rozhodla se mu naplno věnovat. Společně s partnerem a kolegy jsme proto založili neziskovou organizaci, kde se plnění snů všichni věnujeme.

Jaké byly vaše první kroky při realizaci tohoto projektu?

Všemu předcházelo založení neziskové organizace a registrace zdravotnického zařízení, což nebyl úplně snadný proces. Díky podpoře mnoha skvělých lidí jsme to ale zvládli a mohli se naplno pustit do plnění snů a přání těm, kteří to nejvíce potřebují.

Co pro vás bylo při startu nejtěžší?

Nejtěžší bylo získat potřebnou registraci k provozování sanitky. Tento proces vyžadoval obrovské množství úsilí, administrativy i finančních prostředků. Všechno – od samotné sanitky až po veškeré vybavení a provoz – jsme hradili z vlastních zdrojů.

Popište nám prosím, jak celý proces splněného přání funguje. Od prvního kontaktu po realizaci.

Každé splněné přání řešíme zcela individuálně. Kontaktuje nás buď konkrétní osoba, nebo pracovník zařízení, kde klient pobývá. Společně do detailu naplánujeme vše potřebné – čas, trasu i veškerou logistiku transportu – a poté vyrazíme.

Někdy máme možnost plánovat dopředu, ale častěji koordinujeme přání velmi rychle, abychom vše stihli a klient si svůj den mohl naplno užít.

Přání jsou jistě rozmanitá. Povězte nám prosím, jestli se však nějaké přání objevuje nejčastěji. Proč se ptám- je něco, co si na sklonku života přejeme všichni tak nějak stejně?

S jistotou mohu říct, která přání se objevují nejčastěji – a zároveň jsou ve své podstatě nejjednodušší. Právě tato přání nám ukazují, co je v životě skutečně důležité.

Nejčastěji si lidé přejí ještě jednou se podívat domů a strávit chvíle se svými nejbližšími. Touha vrátit se na místo, kde prožili svůj život, obklopeni rodinou a vzpomínkami, je tím nejčistším a nejdojemnějším přáním, které plníme.

Jsou nějaká kritéria pro výběr pacientů, kterým přání splníte? Hraje roli třeba i místo či kraj, odkud pacient pochází?

Jelikož působíme po celé České republice, místo pro nás není žádným omezením – jezdíme opravdu kamkoli. Některá splněná přání nás dokonce zavedla i za hranice.

Zdravotní stav klienta vždy pečlivě posuzujeme, protože naše služby jsou určeny vážně nemocným a umírajícím lidem. Ke každému klientovi přistupujeme individuálně, abychom zajistili bezpečnost a co nejlepší zážitek.

Máte nějaký limit, kam až můžete pacienty přepravit? Nebo jinak možná… Je něco, co se vám s těžkým srdcem odmítá, protože to zkrátka není dost dobře proveditelné? Něco, co splnit nemůžete…

Jsme opravdu vděční, že se nám to zatím nestalo.

Aktuálně koordinujeme a plánujeme splnění snu mladému muži, který si moc přeje ještě jednou vidět moře, cítit jeho vůni a slyšet šumění vln. Taková přání jsou pro nás obzvlášť výjimečná, protože vyžadují důkladnou přípravu, nejen logisticky, ale i zdravotně.

Bohužel se někdy stává – a vždy nás to hluboce mrzí – že se zdravotní stav klienta nečekaně zhorší těsně před samotnou realizací přání. V takových chvílích se snažíme najít alternativní řešení, například přizpůsobit trasu nebo přání upravit tak, aby klient přesto mohl prožít co nejkrásnější momenty podle svých možností. Každý příběh je jedinečný a naším cílem je vždy udělat maximum, aby se sen stal skutečností.

Kolik přání už jste od začátku projektu splnili?

Od začátku našeho fungování jsme splnili už více než sto přání.

Přejděme nyní k vám. Jaký je váš tým? Kolik lidí se na projektu podílí?

Co se týče týmu, který se stará o chod naší organizace, je nás šest.

Před dvěma měsíci k nám například přibyla Iva, která působí jako interventka a profesionální poradkyně pro pozůstalé. Sama před lety tragicky přišla o svého jediného syna a rozhodla se se svou bolestí bojovat tím, že pomáhá ostatním. Neskutečně si vážíme, že ji máme v týmu, protože našemu fungování dodává další rozměr a profesionalitu.

Kromě organizačního týmu máme samozřejmě i posádky, které vyrážejí se sanitkou a plní sny našim klientům. Nutno však podotknout, že většina našeho organizačního týmu jsou zdravotníci, kteří se sami aktivně zapojují do výjezdů. Protože právě to je na naší práci to nejkrásnější – být u těch neopakovatelných okamžiků a sdílet s klienty jejich splněné sny. A chceme to zažívat všichni.

Co v sobě člověk musí mít, aby takový projekt mohl opečovávat? Je to chuť? Odhodlání?

Na tuto otázku by se dalo odpovědět velmi jednoduše – stačí mít dobré srdce. A to máme všichni. Děláme to s láskou a věříme, že je to na naší práci vidět. Odhodlání samozřejmě mít musíme, protože tato cesta je často velmi náročná.

A zřejmě vlastní smysl pro dobro?

To určitě máme – bez odhodlání si ani nedokážu představit, že by to vůbec šlo dělat. Všichni to děláme ve svém volném čase, vedle vlastního zaměstnání, takže to vyžaduje nejen velké srdce, ale i spoustu energie. Kromě toho nás spojuje i smysl pro humor, někdo má talent na organizaci a pořádek, a dohromady tak tvoříme tým plný různých dovedností, které se skvěle doplňují.

A teď zpátky k lidem, kterým plníte přání. Který příběh vás osobně zasáhl nejvíce? Je nějaký takový, který s vámi bude navždy?

Opravdu nemohu říct, které přání mě zasáhlo nejvíce, protože každé v nás zanechá stopu jiným způsobem.

Jiné emoce v nás vyvolá přání, kdy se díky nám mohli rozloučit manželé, kteří spolu byli od roku 1954 – drželi se za ruce, hladili se po vlasech a v místnosti byla cítit neskutečná láska. A úplně jiné pocity v nás zanechá den, kdy plníme sen osmiletému chlapci. Každý příběh je jedinečný a všechny s námi zůstanou navždy.

Zažili jste i nějaký malý velký zázrak, kdy už to vypadalo, že se přání splnit nepovede, ale nakonec se dílo podařilo?

Asi se nedá mluvit o zázraku, ale spíše o velkém štěstí – když se nám podařilo přání zrealizovat doslova ze dne na den a stihli jsme ho splnit včas. Takové chvíle jsou pro nás vždy nesmírně cenné.

Jaké bylo nejneobvyklejší přání, které jste splnili?

Zatím nemůžeme říct, že by některé z přání bylo neobvyklé nebo nás výrazně překvapilo.

Lidé na konci své cesty, nebo ti, kteří vážně onemocněli, mívají ve výsledku velmi prostá přání. Nejčastěji se týkají vzpomínek, rodiny nebo míst, která pro ně mají hluboký význam. A právě v této jednoduchosti je jejich opravdová síla.

A teď část, na kterou se těším nejméně, asi jako každý. Jak se prosím vypořádáváte s emocemi, když se musíte rozloučit s pacienty? Chápu, že člověk z vašeho oboru to umí, ale popište prosím nám nezasvěceným, jak to člověk zvládne, když ten, komu se díky vám splnilo jedno z posledních přání, zemře?

Zrovna teď to prožíváme – a to hned několikrát.

Ve většině případů jsme v kontaktu s rodinami a blízkými našich klientů a snažíme se jim být oporou, pokud to potřebují. Už jsme se dokonce zúčastnili i pohřbu jednoho z nich. Nejde a ani nechceme se od klientů citově odpoutávat.

S některými rodinami jsem v kontaktu dodnes. Cítíme smutek, ale zároveň i vděčnost, že jsme mohli splnit poslední sen někoho, komu na tom opravdu záleželo. Vidíme, jak důležité to je nejen pro klienty, ale i pro jejich rodiny – a to nám dává smysl.

Jakým způsobem se vlastně tým celkově snaží pečovat o svou psychickou pohodu? Přece jen se všichni pohybujete v emocionálně náročném prostředí…

Do budoucna plánujeme týmový koučing a větší péči o nás samotné.

V tuto chvíli na to ale není příliš prostoru, a tak každý z nás zpracovává emoce po svém. Každý máme své koníčky, rodiny a způsoby, jak se odreagovat a načerpat novou energii.

Když jsme u péče… Je obtížné shánět finance na provoz takovéhoto projektu?

Cítíme obrovskou podporu od všech, kteří nás poznají. Je úžasné, že se nám snaží pomáhat dokonce i rodiny našich klientů, a to nás nesmírně těší.

Samozřejmě se také snažíme shánět různé sponzory, i když to není činnost, která by nás naplňovala tak jako samotné plnění přání. Víme ale, že bez toho bychom fungovat nemohli. Vše si financujeme sami a přání našim klientům plníme zcela zdarma, což je pro nás klíčové.

Jak můžeme my, široká veřejnost, váš projekt masivně podpořit?

Podpořit nás lze i jednoduchým sdílením naší činnosti. Pomáhá například sdílení příspěvků na našich sociálních sítích, finanční podpora formou příspěvku na náš transparentní účet nebo třeba jen doporučení firmy či akce, kde by nás mohli podpořit. Jsme vděční za jakoukoli pomoc.

Jaký je největší problém, se kterým se (celkově nebo při organizaci) setkáváte?

Jednoznačně největší výzvou je boj s časem. Často se stává, že klient vysloví své přání příliš pozdě a my ho už nestihneme zrealizovat.

Proto se snažíme o naší službě co nejvíce mluvit, šířit povědomí a zároveň zdůrazňovat, že nás lidé nemusí oslovit až v poslední chvíli. Ideální je kontaktovat nás ještě ve chvíli, kdy se klient cítí relativně dobře. U onkologických onemocnění se totiž zdravotní stav může změnit velmi rychle.

Máte dostatek dobrovolníků a lékařského personálu?

Naše organizace zaměstnává řidiče i záchranáře na dohodu o pracovní činnosti. Chceme si udržet úzký a kvalitní tým, který se pravidelně vzdělává – například v komunikaci a paliativní péči. To by na čistě dobrovolnické bázi bylo složité, protože zdravotníci mívají často více pracovních úvazků.

V tuto chvíli máme kapacity naplněné, ale stále se nám ozývají lidé, kteří by chtěli pomáhat alespoň občas dobrovolně. Pečlivě si je proto evidujeme, abychom se na ně mohli obrátit, pokud bychom se v budoucnu rozhodli tým rozšířit.

Přestože máme jako garantku paní doktorku Moniku, která mimo jiné pracuje i na záchranné službě a je připravena být s námi při plnění snů, pokud to bude zdravotní stav klienta vyžadovat, evidujeme také další lékaře, kteří nám nabídli svou pomoc.

Co by vaší organizaci v dalším rozvoji pomohlo nejvíce?

Naším hlavním cílem je zajistit dostatečnou finanční podporu, která nám umožní plnit přání co nejvíce klientům a pokrýt náklady spojené s provozem sanitky i samotnou realizací snů.

Stejně důležité je také šíření povědomí o naší službě nejen mezi širokou veřejností, ale i mezi zdravotníky, sociálními pracovníky a dalšími odborníky, kteří přicházejí do kontaktu s vážně nemocnými lidmi. Čím více lidí o nás bude vědět, tím větší šance, že se k nám dostanou včas ti, kterým můžeme splnit poslední sen.

Chceme, aby se naše služba dostala do podvědomí jako možnost podpory pro lidi v paliativní péči a jejich rodiny, a aby se nikdo nebál nás oslovit, dokud je ještě čas jejich sen uskutečnit.

Máte v plánu rozšíření projektu do dalších zemí?

Momentálně je naším hlavním cílem rozšířit naši službu po celé České republice. Rádi bychom měli více sanitek, které by byly strategicky rozmístěné tak, aby bylo možné plnit přání ještě rychleji a efektivněji.

Rozšíření do zahraničí zatím neplánujeme, ale pokud by se v budoucnu naskytla příležitost ke spolupráci s podobnými organizacemi v jiných zemích, určitě bychom o tom rádi uvažovali.

Máte nějaký osobní cíl, který byste si v rámci tohoto projektu chtěli splnit?

Jeden z našich velkých cílů máme už téměř na dosah – pořízení nové sanitky. Tu stávající jsme pořídili z vlastních prostředků, a i když nám stále dobře slouží, už je to taková naše „babička“, která má v kolech nespočet kilometrů.

Nová sanitka by nám umožnila rozšířit naše možnosti, zajistit větší komfort pro klienty a zároveň zvýšit spolehlivost při delších cestách. Doufáme, že se nám tento sen brzy splní a budeme moci pokračovat v naší činnosti s ještě lepším vybavením a třeba i více sanitkami.

Jak reaguje veřejnost na vaši práci – setkáváte se s pozitivními ohlasy?

Je to neuvěřitelné, ale zatím jsme se nesetkali s negativním přístupem. Naopak – lidé nás podporují, fandí nám a často se snaží pomoci, ať už sdílením naší činnosti, finanční podporou nebo nabídkou své pomoci.

Obzvlášť v hospicích a podobných zařízeních potkáváme úžasné lidi, kteří naší práci rozumějí a oceňují ji. Je pro nás nesmírně povzbuzující vidět, kolik dobrých lidí je ochotných pomáhat a stát za námi. Tato podpora nám dodává sílu pokračovat dál.

Co je pro vás osobně v této práci největší odměnou?

Jednoznačně je to radost a úsměvy klientů, jejich rodin a blízkých. Ten okamžik, kdy vidíme jejich štěstí a dojetí, je nepopsatelný.

Největší odměnou je pro nás pocit, že díky naší práci se splnilo něco, co by jinak zůstalo jen nesplněným přáním. Představa, že bychom tu nebyli a daný sen by se nikdy neuskutečnil, je smutná. Právě proto děláme to, co děláme – aby poslední chvíle našich klientů byly naplněné radostí a krásnými zážitky.

Pokud byste mohli splnit jedno přání vašemu projektu, co by to bylo?

Našemu projektu bychom popřáli, aby ti, kteří ho provozují, nikdy neztratili odhodlání a vůli, i když je cesta náročná. Chtěli bychom, aby se nám podařilo splnit přání co nejvíce lidem a aby se naše služba i nadále rozšiřovala mezi veřejnost.

A také si přejeme, aby si čím dál více lidí uvědomovalo, jak důležité je mít podporu v těžkých chvílích, a že nikdy není pozdě na to, splnit nějaký poslední sen.

A nakonec vás poprosím o malý milý vzkaz někomu, kdo by se na vás chtěl obrátit, ale třeba vás nechce zatěžovat, obtěžovat, stydí se, bojí se, atd. Jak vzkaz k někomu takovému bude znít?

Chceme vzkázat všem, kdo se třeba stydí nebo mají obavy nás oslovit, že se opravdu nemusí bát. Ozvat se nám může každý a čeká ho velmi milý a vstřícný rozhovor. Ujistíme vás, že se rozhodně nemusíte cítit jako „zátěž“ – naopak! Jsme tu, abychom vám nebo vašim milovaným pomohli a udělali maximum pro to, aby se váš poslední sen nebo přání staly skutečností. Těšíme se na každý příběh a každé přání, které nám svěříte, protože právě pro tohle děláme vše, co děláme.

Barbora Klímová